Velikonoce - Den po dni

03. 04. 2023

Šedivé úterý je tradičním svátkem, který se slaví v pondělí po neděli Palmové. Tento den se také nazývá Tichým úterým, protože si v tento den církev připomíná Kristův poslední večer, kdy se se svými učedníky sešel naposledy před svou smrtí. Během Šedivého úterý se konají mše, během kterých se připomínají Kristovy poslední chvíle. V některých kostelích se také konají procesy, během nichž se věřící projdou s křížem kolem kostela, symbolicky připomínající Kristův křížový výstup na Golgotu.

Tento den je spojován s tradičními obyčejemi, jako je například svěcení oleje, který se poté používá při křtu, biřmování a poslední pomazání. 

Je to čas pro vnitřní reflexi a prohloubení své víry, která může pomoci věřícím nalézt klid a mír v duši.

Tzv. Pašijové úterý je buď Žluté, to, když svítí slunce, anebo Šedivé, když prší a je zataženo. Šedivá barva se prý odvozuje také od pavučin, které se měly pečlivě vymést z domu. V dnešní době je tento den vnímán jako den pro uklízení Vašeho domova.

Popeleční středa (či Škaredá) je tradičním křesťanským svátkem, který symbolizuje začátek postní doby před Velikonocemi. Tento den připadá na první den postního období a věřící na něm přijímají posypání popelem na hlavu, jako symbol pokání a odpuštění hříchů.

V dnešní době se tento svátek slaví v kostelech po celém světě a věřící si nechávají na čelo napsat kříž z popele, který připomíná symbolické vstoupení do postní doby. Během postní doby věřící upřednostňují zdrženlivost a zdravý životní styl, aby se více soustředili na svou duchovní cestu. Toto období je také časem pro introspekci, modlitbu a přemýšlení o tom, co by se mohli v životě změnit, aby se stali lepšími lidmi.

Pro křesťany začínají tři dny půstu, během kterých konzumuní hrach a čočku. V tento den končí společenské popíjení a začínají se chystat první malovaná vejce. Hlavně se každý na každého musí usmívat, jinak by se po zbytek roku mračil. 

Dříve bylo zvykem vymetat tento den komíny a velkým úklidem vyhnat zlé duchy.
 

Zelený čtvrtek je tradičním křesťanským svátkem, který připadá na čtvrtek před Velikonocemi. Tento den je spojen s několika biblickými událostmi, včetně poslední večeře Ježíše Krista s jeho učedníky, kde byl ustanoven eucharistický obřad a večeradlo.

Zelený čtvrtek je důležitým dnem pro křesťany, kteří se snaží prohloubit svou víru a připravit se na Velikonoce. Tento den připomíná Kristovu lásku, službu a obětování, což jsou důležité prvky křesťanské víry.

Dnes je zelený čtvrtek vnímán jako den, kdy dopadne dobře všechno, do čeho se pustíme. Odpoledne už by se nemělo pracovat a na talířích by celý den měla být zelená strava jako symbol jara a zdraví.

Velký pátek je nejdůležitějším křesťanským svátkem, který připadá na pátek před Velikonocemi. Tento den je spojen s Ježíšovou smrtí na kříži a je pro křesťany velmi významným dnem. Během Velkého pátku se konají mše a bohoslužby, které připomínají Kristovu oběť na kříži. Věřící se soustředí na modlitby a meditace, které pomáhají prohloubit jejich víru a uctít Kristovu oběť.

Tradičním zvykem během Velkého pátku je také post a zdrženlivost. Někteří lidé se také rozhodnou absolvovat postní půst a omezit svou konzumaci jídla a pití.

Dříve bylo tradicí zvonit na velké zvony, dnes se místo zvonění používají v domácnostech řektačky nebo klapačky. Zvykem bylo také odpočívat. 

 

Bílá sobota je posledním dnem Tridua Sacrum, což je třídenní období před Velikonocemi, které zahrnuje Zelený čtvrtek, Velký pátek a Svatou sobotu. Tento den je také známý jako Velikonoční vigílie a představuje přechod od půstu a zdrženlivosti k oslavě vzkříšení Ježíše Krista.

Během Bílé soboty se konají mše a bohoslužby, které symbolizují očekávání a naději na Kristovo vzkříšení. Věřící se soustředí na modlitby a zpěvy, které vyjadřují radost a vděčnost za Kristovu oběť a jeho vzkříšení. Tradičním zvykem během Bílé soboty je také svěcení ohně a vody. Lidé se setkávají s rodinou a přáteli, aby si užili společnosti a oslavili tento významný den.

Tento den představuje naději, radost a oslavu vzkříšení Ježíše Krista, což jsou důležité prvky křesťanské víry.

  

Velikonoční neděle je jedním z nejdůležitějších křesťanských svátků, který připadá na první neděli po prvním jarním úplňku. Tento den připomíná vzkříšení Ježíše Krista a je symbolem naděje, nového života a vítězství nad smrtí.

Během Velikonoční neděle se konají slavnostní bohoslužby, které symbolizují Kristovo vzkříšení a jeho vítězství nad smrtí. Věřící se soustředí na modlitby a zpěvy, které vyjadřují radost a vděčnost za Kristovo vzkříšení a nový život, který přináší.

Tradičním zvykem během Velikonoční neděle je také barvení vajec, které symbolizují nový život a vzkříšení. Věřící také slaví tuto radostnou událost se svou rodinou a přáteli, aby si užili společnosti a oslavili tento významný den.

Na stolech se po čtyřicetidenním půstu objevuje spousty dobrot: mazance, vejce, chléb, beránek a víno.

 

Velikonoční pondělí je dnem, který následuje po Velikonocích. Je to den plný radosti, veselí a odpočinku, který slouží jako poklidný konec svátečního období.

Tradičně se v tento den konají různé společenské akce a slavnosti, jako jsou například velikonoční průvody, výlety, pikniky a jiné aktivity s rodinou a přáteli. Tyto aktivity mají za cíl oslavit a uctít Kristovo vzkříšení a přinést radost a naději. V některých zemích se také udržují tradiční zvyky, jako například soutěže v hledání skrytých velikonočních vajec nebo zdobení velikonočních stromků a větví. Tyto zvyky mají kořeny v pohanských tradicích a jsou důležitým prvkem křesťanského folklóru.

Celkově je Velikonoční pondělí dnem, který slouží jako závěrečný krok v oslavách velikonočního období. Je to den radosti, veselí a odpočinku, který nás nabíjí pozitivní energií a nadějí.